Už v 6 letech mi děda kreslil mapy, kde žil jeho děda. Na mapě jsem se neskutečně orientoval. Bylo to moje přirozené teritorium. Někdo sbíral známky, já sbíral mapy.

Tahle fascinace se propisovala i do ostatních oblastí života. Ke spokojenému žití musím mít doma čisté podlahy. Potřebuju prostor k chůzi, pohybu.

Pohyb v terénu je pro mě vzduch, který dýchám.

Miluju orientační běhy, cestování a ten pocit svobody, když můžu sednout za volant a sám si řídit, kdy, kam a jak pojedu. A přesně proto mě tolik baví geodézie. Je to jedna velká hra. 

Pípá to, zatloukám kolíky jak na upíry a poznávám republiku křížem krážem. Jsem pořád venku, lezu do křoví, mrznu na dešti nebo se prodírám houštím a jsem v přímém kontaktu se syrovou přírodou.

Jsem Geodet, včelař.

Včelaření je moje druhá velká vášeň a srdcová záležitost. Starám se o včelstva přímo v centru Prahy a vzniká z toho med, který je pro lidi prý "tekutým zlatem". Plný čisté energie a péče, kterou do něj s pokorou vkládám.